Pojem vývojová dysfázie se používá pro typ narušeného vývoje řeči, který není projevem jiné diagnózy (např. poruchy intelektu, poruchy autistického spektra, dětské mozkové obrny apod.).
Projevuje se u dětí, u kterých vývoj řeči (mluvené, znakové) probíhá nerovnoměrně vzhledem k chronologickému věku a úrovni intelektu. Tyto děti mají pro vývoj řeči přiměřené podmínky, pozorované problémy s řečí a jazykem nelze přičíst regionálním, sociálním nebo kulturním / etnickým jazykovým odchylkám a nejsou plně vysvětlitelné anatomickými nebo neurologickými abnormalitami.
Jedná se o neurovývojovou poruchu, která se začíná projevovat již v raném věku. Je charakterizována přetrvávajícími obtížemi v osvojování si jazykových schopností a užívání jazyka, v důsledku deficitů v produkci anebo porozumění řeči. Tyto obtíže způsobují významná omezení ve schopnosti jedince komunikovat, jsou překážkou v učení se i při vytváření sociálních a později profesních vztahů.
Velmi častý je společný výskyt s dalšími neurovývojovými poruchami, kterými jsou například ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), vývojová dyspraxie nebo ve školním věku, specifické vývojové poruchy učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie).
Přestože se jedná o vývojovou poruchu, symptomy mohou v různé míře přetrvávat až do dospělosti.
PŘÍČINY
Předpokládaná příčina této poruchy je složitá a v mnoha jednotlivých případech není známa. Významnou roli hraje genetika. Identifikována byla mutace genu „KIAA0319“ na chromozomu 6, který má zřejmě klíčovou roli při vzniku vývojové dysfázie. Sekundárním rizikovým faktorem je zřejmě vliv prostředí (toxicita – chemické látky, alkohol, drogy, léky; těžká novorozenecká žloutenka; perinatální trauma atd.). Současně jsou jako příčina vývojové dysfázie zkoumány strukturální změny mozku.
PŘÍZNAKY
Klinický obraz je rozmanitý. Záleží na typu a stupni vývojové dysfázie a přidružení dalších neurovývojových poruch. Hlavní symptomy se nejčastěji vážou na těžkosti v mluvené řeči:
- problémy při tvorbě vět a v gramatické stavbě řeči. Věty jsou krátké, koncovky, spojky a předložky jsou používány nesprávně nebo jsou vynechávány. U sloves jsou vypouštěny předpony či přípony, nejsou používána zvratná zájmena (se, si), vynechávány mohou být také přídavná jména nebo je slovo použito vnesprávném významu. Slovní zásoba je nižší. Narušeno je vnímání a zpracování řeči. Z pohledu výslovnosti bývá horší srozumitelnost řeči, dochází ke komolení a zkracování delších slov. Opakování je často nepřesné;
- deficity ve sluchovém zpracování se projeví v problematickém rozlišování podobně znějících slov (pije-bije, pila-vila, víla-vila apod.). Zpohledu sluchové percepce dochází k horšímu vnímání, rozlišování i zapamatování zvuků, rytmu či melodie. Typicky je oslabena krátkodobá sluchová paměť;
- Lehčí deficity vporozumění mohou děti maskovat dobrými intelektovými schopnostmi. Náročné je však chápání symbolů (barev, tvarů, písmen) a abstraktních pojmů (těch, na které si nelze sáhnout);
- všechny uvedené příznaky se promítnou v pragmatické rovině komunikace, kdy má dítě použít řeč ke komunikaci s okolím. Děti svývojovou dysfázií mohou obtížně navazovat sociální kontakt, jsou pasivní komunikační partneři, nevyhledávají společenské hry apod. Mohou být i agresivní, plačtivé, z důvodu neschopnosti se dorozumět;
- z pohledu motoriky se příznaky projeví v celkové koordinaci, v hrubé i jemné motorice, v grafomotorice či vizuoprostorové koordinaci;
- obtíže vexekutivních funkcích se projeví zejména v oslabení pracovní paměti a kognitivní flexibility (schopnosti rychle přepínat mezi podněty).
Opožděný vývoj řeči: dítě začíná mluvit později, řeč je jednoduchá, obtížně srozumitelná nebo nesrozumitelná, slovní zásoba neodpovídá věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si apod.
Patlavost: dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.
Nerovnoměrný vývoj: výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte.
Narušení paměťových funkcí: u vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.
Narušené zrakové vnímání: tyto potíže se projevují hlavně ve kresbě. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý!
Narušené sluchové vnímání: dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.)
Narušená časoprostorová orientace: dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr atd.)
Narušení hrubé a jemné motoriky: děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou na koloběžce, na kole, lyžích).
Lateralita: tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá.
Jaké odborníky vyhledat?
Pokud máte podezření, že s vaším dítětem není něco v pořádku, máte pocit, že potřebujete poradit od odborníka, pak v první řadě zajděte za svým dětským lékařem. Ten by vám měl napsat doporučení k vyšetření u klinického logopeda. Nedejte se odbýt poznámkami typu: On to dožene. Na logopedii je ještě malý. To se samo upraví. Na logopedii vás pošleme až v pěti letech. Vždy je lepší přijít dříve a nevyčkávat, že se stav zlepší sám.
Jestliže vaše dítě nemluví mezi druhým a třetímrokem tak jak by mělo nebo má některé z výše uvedených příznaků, pak neváhejte a logopeda navštivte. Ten vaše dítě vyšetří a doporučí vám další postup. Běžný další postup při určování diagnózy je vyšetření u klinického psychologa, foniatra a neurologa.
LÉČBA A REHABILITACE
Ideální je komplexní týmová péče se zapojením mnoha odborníků, jak z rezortu zdravotnictví (zejména klinického logopeda a klinického psychologa), tak z rezortu školství (škola, školské poradenské zařízení atd.). Rodič musí být aktivním účastníkem terapeutického procesu. Logopedická terapie vývojové dysfázie je proces, který vyžaduje spoustu času a intenzivní přístup. Učení by mělo probíhat v zóně nejbližšího vývoje, čili krok před spontánním vývojem. Terapie by měla probíhat v přirozeném kontextu hry a při běžných aktivitách, důraz je kladen na to, aby dítě aktivně komunikovalo a komunikace byla smysluplná. V raném věku jsou zavedeny efektivní komunikační strategie, které dítěti ulehčují učit se řeč. V předškolním věku lze pracovat více direktivně a systematičtěji. Obsah terapie je nutné zaměřit na všechny oblasti, ve kterých se mohou objevit deficity. Ve školním věku je terapie zaměřená na specifické vývojové poruchy učení.
Váš klinický logoped by vám vždy měl vysvětlit, co všechno je potřeba u vašeho dítěte rozvíjet.
Podstatou terapie je spolupráce všech odborníků, kteří vám při terapii pomáhají. Velmi důležitá je spolupráce klinického logopeda a klinického psychologa s foniatrem, neurologem a pediatrem. V neposlední řadě je také důležitá spolupráce s rodinou dítěte. Právě rodiče jsou ti, kteří by se měli co nejvíce podílet na procvičování úkolů, které vám klinický logoped doporučí.
Školní docházka
Ve školním věku se klinický obraz vývojové dysfázie mění, ubývá těžkostí v mluvené řeči. Jazykový deficit však nemizí, je spíše hlubšího charakteru a projeví se těžkostmi v učení, v řešení slovních úloh, pochopení čteného textu, celkově v práci s textem či ve slohových cvičeních. Obtíže související s vývojovou dysfázií se ve škole mohou projevit zvýšeným rizikem vzniku specifických poruch učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, atd.).
Nesprávné zařazení dítěte do školního zařízení může mít negativní vliv na školní úspěšnost!
Při zařazení do předškolního a školního vzdělávání doporučujeme spolupráci s PPP a SPC.
