Palatolálie

Takto se označuje vada řeči, která provází rozštěp patra, popřípadě rtu a patra. Jedná se o vývojovou vadu, kdy se řeč utváří na vývojově vadném základě. 

Příčiny vzniku

Jak již bylo řečeno, palatolálie vzniká na základě rozštěpu patra nebo rtu a patra. Tyto rozštěpy vznikají tak, že nedojde ke spojení příslušných obličejových částí v místech, kde vzniká patro, čelisti a rty. Rozštěp je vývojová vada, která vzniká v prvním trimestru (přibližně v 8.-12. týdnu těhotenství). Na vzniku rozštěpů se podílí celá řada příčin. Mohli bychom je rozdělit do dvou skupin:

Vnitřní

  • Dědičné: jedná se o vady genů jakožto nositelů dědičných vlastností. Dědičné vlohy mohou zůstat u nositele po celý život utajeny a nemusí se na potomstvu vůbec projevit. V některých případech se však stává, že se připojí některý z vnějších faktorů a pak se rozštěp u potomků projeví.

Vnější

  • Biologické: virové infekce matky, chřipka, syfilis, toxoplazmóza.
  • Chemické: užívání nevhodných léků v těhotenství, kofein, drogy, alkohol, toxické a chemické látky.
  • Fyzikální: rentgenové záření, UV záření.

Dále sem můžeme zařadit úrazy matky, nesprávnou výživu (např.nedostatek vitaminu B, nadbytek vitaminu A), cukrovka, vyšší věk matky (nad 38 let), psychická traumata apod.

Druhy rozštěpů

Rozdělení druhů rozštěpů není pouze jedno. Různí autoři rozdělují rozštěpy do různých skupin. My pro vás uvádíme toto rozdělení:

  • rozštěp rtu
  • rozštěp rtu a dásní
  • rozštěp rtu, dásní a patra
  • rozštěp patra

Kromě těchto typů rozštěpů se můžete setkat také s atypickými druhy rozštěpů:

  • příčný rozštěp tváře (koutek úst, část tváře)
  • šikmý rozštěp tváře (vnitřní koutek oka, koutku úst)
  • rozštěp části nosu

Vrozené zkrácení měkkého patra (syndrom Sedláčkové). Tato vada vzniká v prvních dvou měsících těhotenství. Tento typ vady je u dítěte patrný ihned po porodu. 

Výskyt rozštěpů

Rozštěpy postihují všechny rasy na světě. Samozřejmě ne ve stejné míře. Z historie víme, že děti, které se narodily s touto vadou, byly nežádoucí. Tehdejší lékařská péče ještě neměla takové metody, jaké známe dnes. V dnešní době je medicína na tak vysoké úrovni, že dokáže dětem narozeným s rozštěpem poskytnou tak kvalitní péči, že následky jsou v podstatě nepatrné. V České republice je poměr dětí narozených s rozštěpem 1:500 až 600.

Příznaky palatolálie

Při vrozených rozštěpech mají děti narušena mluvidla, a proto je řeč těchto dětí odlišná od zdravých dětí. Ve většině případů můžete u dítěte zaznamenat změny artikulace (nesprávná výslovnost hlásek – především K, G, P, B, T, D a dalších), rezonance (řeč dětí s rozštěpem bývá více huhňavá). Kromě toho, si také můžete všimnout, že má dítě narušenou mimiku a v pozdějším věku narušené koverbální chování (to znamená, že dítě dělá různé grimasy spojené se stahováním nosního chřípí, různě špulí a křiví rty, nafukuje tváře, krčí čelo apod.) Vyjma těchto skutečností se také může objevit červenání, a napětí svalů v oblasti krku. Dále se u dětí s rozštěpy objevují poruchy sluchu. U některých dětí bývá přítomen také opožděný vývoj řeči. Ze začátku se hlas kojence s rozštěpem neliší od zdravých dětí ovšem zhruba kolem prvního roku se zvuk napodobovaných slov liší. Srozumitelnost řeči je narušena. 

Jaké odborníky vyhledat?

Ihned po narození by se dítěte měl ujmout pediatr, který by měl rodičům poskytnou veškeré informace o odbornících, které bude vaše dítě potřebovat. Již v porodnici by měla být každá maminka seznámena se speciálními pomůckami, které bude potřebovat při krmení svého dítěte. Z praxe víme, že se stává, že matka není dostatečně informovaná, což má samozřejmě negativní vliv na její psychiku. Proto se nebojte ptát, chtějte od lékařů vědět vše, co vás zajímá. Máte na to právo! V současné době je dětem poskytována profesionální péče již v nejranějším věku. O vaše dítě se v budoucnu bude starat celá řada odborníků, jako je plastický chirurg, ortodont, foniatr, neurolog, specialista ORL, klinický psycholog, klinický logoped, pedagogové. V současnosti se první operace rtu provádí přibližně kolem 3. až 4. měsíce, v případě, že je dítě zdravé a váží minimálně 5 kg. Těžké rozštěpy patra bývají operovány později, první plastické operace se provádí většinou do dvou let věku dítěte. Sekundární zákrok na patře, by se měl provádět nejpozději do 6let věku, tedy ještě před vstupem do školy. Některé operace estetického rázu se provádí i v pozdějším věku, někdy až do dospělosti.

Cílem je co nejlepší sociální adaptace, esteticky nenápadný vzhled a v neposlední řadě správná řeč.

Logopedická péče

Díky včasné péči ze strany chirurgů a plastických chirurgů, bývá dnes již výborně zabezpečen správný řečový vývoj, a proto je zpočátku logopedická péče spíše takovým poradenstvím. Váš logoped by se měl s Vaším dítětem seznámit přibližně kolem druhého roku života. V tomto období je děťátko ještě malé, a proto nějaké cílené učení nepřipadá v úvahu. Klinický logoped musí s dítětem navázat přátelský vztah a vy jako rodič mu také musíte důvěřovat. Každá návštěva by pro vás i vaše dítě měla být příjemná a naplněná hrou. Klinický logoped vám vysvětlí, jakým způsobem budete doma s dítětem pracovat. V první řadě vám ukáže, jak provádět dechová cvičení, dále musí logoped vyšetřit funkčnost patrohltanového uzávěru a vysvětlit vám, jakým způsobem tuto funkčnost zlepšovat. Kromě toho musí být vyšetřena také nosní rezonance, artikulace a srozumitelnost řeči, hlas a koverbální chování. Jelikož je dítě ještě malé, musí tato vyšetření probíhat postupně a vždy formou hry tak, aby si dítě vlastně téměř neuvědomovalo, že je podrobeno vyšetření. Logoped vám vždy ukáže a zadá cvičení, která byste měli provádět s dítětem v domácím prostředí několikrát denně každý den. Pravidelnost je velmi důležitá a pokroky na sebe nenechají dlouho čekat. Klinický logoped se samozřejmě postupně věnuje tomu, aby vaše dítě naučil správně dýchat, používat hlas a také vyslovovat jednotlivé hlásky. Co se týká vyvozování hlásek a zlepšování artikulace, je postup stejný, jako u vyvozování hlásek u dyslalie. Postup se samozřejmě volí individuálně podle potřeb každého dítěte.

Sluchová vada, byl to šok!

Klárka byla už od narození to nejhodnější miminko. Skoro neplakala, jen spinkala nebo se spokojeně usmívala. Proto …

Můj kamarád koktá

„V soso-v sobotu hrají f-f f klubu Jaři!“ Takto nás častuje informacemi Tomáš, náš kamarád, o kulturním dění …

Náš syn dlouho nemluvil

Můj syn Marek začal navštěvovat soukromou mateřskou školu. S mluvením na tom nebyl nijak valně, ale počítala jsem …