Breptavost

Dříve byla breptavost chápána jako neuróza řeči. V současné době je breptavost řazena mezi poruchy, u kterých je narušena plynulost řeči. Pro breptavost je charakteristické extrémně zrychlené tempo řeči. Řeč se místy stává nesrozumitelnou a je charakteristická tím, že člověk ve spontánním projevu nevyslovuje slabiky, části slov. Z posledních výzkumů je známo, že u člověka s breptavostí bývá potvrzen nález na EEG. U malých dětí byl potvrzen vztah mezi breptavostí a lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD). 

Příznaky breptavosti

• Zrychlení tempa řeči – většinou si tohoto zrychlení můžete nejlépe všimnout u dlouhých slov a vět.
• Opakování a vynechávání slabik – souvisí se zrychleným tempem řeči.
• Poruchy artikulace – v souvislosti s rychlou řečí může člověk s breptavostí vyslovit hlásku nesprávně, ale v některých situacích také správně.
• Narušení dýchání – v řeči jsou přítomny časté vdechy, je narušen správný dechový rytmus.
• Hlasové poruchy – poruchy hlasu mohou vzniknout při nesprávné koordinace dýchání a tvorby hlásek. Breptaví mohou mít například zastřený hlas.
• Dysmúzie – jsou narušeny tzv. prozodické faktory, kam patří melodie řeči, rytmus řeči.
• Zvláštnosti v neverbálním chování – breptaví lidé, často působí impulzivně, povrchně, roztržitě. Při komunikaci s lidmi často ztrácejí schopnost sebeovládání, mluví nahlas, ztrácí schopnost poslouchat druhé.
• Projevy breptavosti v písemném projevu – u některých lidí se mohou obtíže projevovat nejen v mluvené řeči, ale také při psaní.

Logopedická péče

Při vyšetření musí logoped provést řádnou diagnostiku. Často se stává, že je breptavost zaměňována s koktavostí. Při vyšetření by měl být s pacientem proveden volný rozhovor, hlasité čtení jednoduchého i složitějšího textu, psaní delšího souvislého textu, opakování delších vět, zpěv a recitace básniček, vyšetření hudebních vloh (rytmus, zpěv), vyšetření motoriky. 

Člověk s diagnózou koktavosti si je touto poruchou vědom a vyhledává odborníky, kteří by mu mohli s jeho problémem pomoci. Oproti tomu lidé s breptavostí si svůj problém neuvědomují a pomoc nevyhledávají. Do odborné péče se často dostanou v případě, že se jedná o kombinaci obou vad. Na rozdíl od koktavých lidí mají breptaví tu výhodu, že je jejich okolí může na problém s řečí upozornit, aniž by se jejich mluvní projev zhoršil.

Terapie breptavosti

Hlavním cílem logopedické terapie breptavosti je:

• Zlepšení plynulosti řeči
• Navození správného tempa řeči, tak aby ho člověk mohl automaticky používat při spontánním projevu
• Zvýšení soustředění, pozornosti
• Rozvíjení rytmického cítění
• Zlepšení čtení, psaní, vyjadřovacích schopností

U terapie breptavosti i koktavosti je velmi důležité odlišit, zda logoped pracuje s dítětem, adolescentem, či dospělým. U malých dětí je velmi důležitá spolupráce s rodinou, pedagogy v MŠ, nebo ZŠ. Pro dospívající a dospělé pacienty je velmi důležitá motivace a jejich osobní přístup k terapii. Úspěch terapie samozřejmě záleží i na osobnosti terapeuta (logopeda). 

Prognóza

Příznivá prognóza závisí na včasném zachycení poruchy a správné volbě terapeutického přístupu. Při pravidelném procvičování a dobré spolupráci s okolím bývají výsledky velmi dobré. Kritickým obdobím ve smyslu zhoršení poruchy může být puberta, období, ve kterém je mladý člověk vystaven větší emocionální zátěži.