Dříve byla breptavost chápána jako neuróza řeči. V současné době je breptavost řazena mezi vady , u kterých je narušena plynulost řeči. Pro breptavost je charakteristické extrémně zrychlené tempo řeči.Řeč se místy stává nesrozumitelnou. Řeč je charakteristická tím, že člověk ve spontánním projevu nevyslovuje slabiky, části slov. Z posledních výzkumů je známo, že u člověka s breptavostí bývá potvrzen nález na EEG. U malých dětí byl potvrzen vztah mezi breptavostí a lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD).
Příznaky breptavosti
-
Zrychlení tempa řeči – většinou si tohoto zrychlení můžete nejlépe všimnout u dlouhých slov a vět
-
Opakování a vynechávání slabik – souvisí se zrychleným tempem řeči
-
Poruchy artikulace – v souvislosti s rychlou řečí může člověk s breptavostí vyslovit hlásku nesprávně, ale v některých situacích také správně
-
Narušení dýchání – v řeči jsou přítomny časté vdechy, je narušen správný dechový rytmus
-
Hlasové poruchy – poruchy hlasu mohou vzniknout při nesprávné koordinace dýchání a tvorby hlásek. Breptaví mohou mít například zastřený hlas.
-
Dysmúzie – jsou narušeny tzv.prozodické faktory, kam patří melodie řeči, rytmus řeči.
-
Zvláštnosti v neverbálním chování – breptaví lidé, často působí impulzivně, povrchně, roztržitě. Při komunikaci s lidmi často ztrácejí schopnost sebeovládání, mluví nahlas, ztrácí schopnost poslouchat druhé.
-
Projevy breptavosti v písemném projevu – u některých lidí se mohou obtíže projevovat nejen v mluvené řeči, ale také při psaní.
Logopedická péče
Při vyšetření musí logoped provést řádnou diagnostiku. Často se stává, že je breptavost zaměňována s koktavostí. Při vyšetření by měl být s pacientem proveden volný rozhovor, hlasité čtení jednoduchého i složitějšího textu, psaní delšího souvislého textu, opakování delších vět, zpěv a recitace básniček, vyšetření hudebních vloh (rytmus, zpěv), vyšetření motoriky.
|
Znak |
Breptavost |
Koktavost |
|
vznik poruchy |
postupně |
často náhle |
|
dědičnost |
častá |
jen někdy |
|
dominance |
často narušená |
někdy narušená |
|
EEG |
často abnormální |
hraniční, nálezy zřídka |
|
Lee-efekt |
obvykle zhoršuje |
obvykle zlepšuje |
|
muzikálnost |
obvykle dysmúzie |
přiměřená |
|
hlasité čtení neznámého textu |
obvykle zlepšení |
obvykle zhoršení |
|
poruchy syntaxe |
často |
zřídka |
|
napětí řečových orgánů |
většinou chybí |
často narůstají |
|
postoj k vlastní řeči |
bezstarostný |
úzkostný |
|
logofobie |
chybí |
často narůstá |
|
orientace osobnosti |
extrovert |
introvert |
|
strach z neobvyklých situací |
nemá |
má často |
|
uvědomění si poruchy |
zřídka |
velmi výrazné |
|
rozhovor s nadřízeným |
zlepšení |
zhoršení |
|
rozhovor s cizími lidmi |
obvykle zlepšení |
obvykle zhoršení |
|
koncentrace na svůj mluvní projev |
zlepšení |
zhoršení |
|
gestikulace |
často výrazná |
obvykle utlumená |
Člověk s diagnózou koktavosti si je touto poruchou vědom a vyhledává odborníky, kteří by mu mohli s jeho problémem pomoci. Oproti tomu lidé s breptavostí si svůj problém neuvědomují a pomoc nevyhledávají. Do odborné péče se často dostanou v případě, že se jedná o kombinaci obou vad. Na rozdíl od koktavých lidí mají breptaví tu výhodu, že je jejich okolí může na problém s řečí upozornit, aniž by se jejich mluvní projev zhoršil.
Terapie breptavosti
Hlavním cílem logopedické terapie breptavosti je:
-
Zlepšení plynulosti řeči
-
Navození správného tempa řeči, tak aby ho člověk mohl automaticky používat při spontánním projevu
-
Zvýšení soustředění, pozornosti
-
Rozvíjení rytmického cítění
-
Zlepšení čtení, psaní, vyjadřovacích schopností
U terapie breptavosti i koktavosti je velmi důležité odlišit zda logoped pracuje s dítětem, adolescentem, či dospělým. U malých dětí je velmi důležitá spolupráce s rodinou, pedagogy v MŠ, nebo ZŠ. Pro dospívající a dospělé pacienty je velmi důležitá motivace a jejich osobní přístup k terapii. Úspěch terapie samozřejmě záleží i na osobnosti terapeuta (logopeda).
Prognóza
Příznivá prognóza závisí na včasném zachycení poruchy a správné volbě terapeutického přístupu. Při pravidelném procvičování a dobré spolupráci s okolím bývají výsledky velmi dobré. Kritickým obdobím ve smyslu zhoršení poruchy může být puberta, období, ve kterém je mladý člověk vystaven větší emocionální zátěži.