Koktavost

Koktavost je jedním z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti. Touto vadou řeči se zabývalo a zabývá mnoho vědců na celém světě. I přesto je i v současnosti velmi obtížné jednotně definovat koktavost.

My uvádíme tuto definici:
Koktavost pokládáme za syndrom komplexního narušení koordinace orgánů, účastnících se na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení.

Příčiny vzniku koktavosti

Co se týče příčin vzniku koktavosti ať už u dětí nebo dospělých, existuje stále celá řada různých názorů. Ani v současné době neexistuje jednotný názor, podle kterého bychom mohli zjistit co stojí za příčinou vzniku koktavosti u vašeho dítěte. V krátkosti uvádíme poznatky z nejnovějších vědeckých výzkumů:

  • Genetické příčiny (dědičnost): mužští potomci žen s koktavostí jsou nositelé většího rizika.
  • Koktavost versus vývoj řeči: je možné, že jedna a tatáž příčina způsobí koktavost i narušený vývoj (například vrozená řečová slabost).
    • koktavost vznikne v důsledku přetížení, při osvojování si nových slov, vět, celkové řeči
    • koktavost vznikne v souvislosti s opožděným vývojem řeči (tedy dítě přestane mít zájem o získávání informací, nemá zájem o praktické využití řeči)
    • koktavost má svoji příčinu stejně jako narušený vývoj řeči má svoji příčinu
  • Atypické mozkové procesy – to znamená, že činnost mozkových hemisfér není synchronizovaná. Levá mozková hemisféra vykazuje nedostatečnou činnost a koktavost je způsobena nekompletním vývojem mozkových hemisfér a jejich dominancí.
  • Osobnostní rysy – dítě má sníženou odolnost vůči neurotizujícím vlivům z okolí

Činitelé ovlivňující koktavost

Existují různé druhy činitelů, které mohou ovlivnit koktavost. Patří sem:

Fixující činitelé

Těchto činitelů je velmi mnoho. Patří sem například různé sociální stresory, jako jsou sociální vztahy v rodině, mezi vrstevníky (rivalita mezi sourozenci, časový tlak vyvíjený na dítě, nepravidelný průběh každodenních aktivit, nesplnitelná očekávání, zatěžování dítěte něčím, co nemůže splnit, porovnávání dítěte s vrstevníky, se sourozenci). Dále je velmi důležité zmínit komunikační stresory. Zde mluvíme o nevhodném způsobu komunikace s koktavým člověkem. Rozhodně není vhodné dítě stále bombardovat otázkami a chtít od dítěte ihned slyšet odpověď. O správné komunikaci s koktavým se ještě dočtete podrobně níže.

Disponující činitelé

Mezi tyto činitele řadíme dědičnost. Pokud se u vás v rodině u nějakého člena objevila koktavost, pak je pravděpodobné, že ji zdědí také někdo další.

Spouštějící činitelé

Tedy takové, které koktavost vyvolají. Z hlediska logopedické péče je logoped schopen ovlivnit první skupinu, a to činitele fixující.

O koktavosti nelze mluvit pouze jako o poruše plynulosti řeči. Příznaky koktavosti se neprojevují pouze neplynulostí, ale také různými projevy v oblasti nadměrné námahy a psychické tenze. Zde uvádíme rozdělení koktavosti a stručný popis příznaků.

Jak zareagovat na zakoktání

  • V žádném případě neříkejte: „Zpomal, uvolni se, nadechni se“ apod.
  • Dejte najevo, že posloucháte, že se nesoustředíte na to, jak to dítě říká, ale co říká.
  • Udržujte přirozený oční kontakt, neuhýbejte pohledem, poslouchejte bez jakýchkoliv netrpělivých projevů.
  • V žádném případě nedokončujte slovo, nebo větu za toho, kdo mluví!
  • Neodpovídejte okamžitě, počkejte s odpovědí alespoň jednu sekundu, abyste dali najevo, nejde o žádný časový tlak.
  • Mluvte uvolněně, klidně, pomalu, přirozeně.
  • Při telefonování počkejte až člověk na druhém konci domluví, neskákejte mu do řeči.
  • Neokřikujeme dítě, když se zaráží.
  • V běžném mluvním styku nikdy nenutíme dítě opakovat slova nebo věty.
  • Trpělivě dítě vyslechneme, poskytneme mu dostatek času na vlastní vyjádření.
  • Nenápadně mu pomáháme vhodným výrazem, doplněním věty.
  • Nikdy nedopustíme posměch ostatních dětí a nežádoucí pozornost dospělých.
  • Snažíme se dítě zapojit do všech činností.
  • Má-li dítě samo zájem, nevylučujeme ho ani z veřejné produkce, nikdy ho k ale nenutíme.
  • V počátečním stádiu koktavosti není vhodné napravovat výslovnost hlásek (především R).

Terapie koktavosti

V průběhu posledních dvou století se vytvořila celá řada různých přístupů a metod. Celá řada odborníků se již po staletí snaží najít úspěšnou terapii koktavost, ale zatím stále nemůžeme říci, že existuje metoda, která by byla stoprocentně účinná a úspěšná. Cílem logopedické terapie je najít vhodný přístup a zvolit správnou metodu terapie v určitém období jeho života. Při terapii koktavosti se vždy musíme snažit odstranit (nebo alespoň zmírnit) projevy ze všech tří výše uvedených oblastí a to neplynulosti, nadměrné námahy a psychického napětí. S terapií by vám měl pomoci klinický logoped a také klinický psycholog. Někteří odborníci doporučují také spolupráci s foniatrem, popřípadě s neurologem.

Pokud máte zájem dozvědět se o koktavosti více, pak vám doporučujeme vyhledat práce autorů: V. Lechta, A. Kerekrétiová, M. Bubeníčková, D. Kutálková.