Breptavost

Dříve byla breptavost chápána jako neuróza řeči. V současné době je breptavost řazena mezi poruchy, u kterých je narušena plynulost řeči. Pro breptavost je charakteristické extrémně zrychlené tempo řeči. Řeč se místy stává nesrozumitelnou a je charakteristická tím, že člověk ve spontánním projevu nevyslovuje slabiky, části slov. Z posledních výzkumů je známo, že u člověka s breptavostí bývá potvrzen nález na EEG. U malých dětí byl potvrzen vztah mezi breptavostí a lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD). 

Příznaky breptavosti

  • Zrychlení tempa řeči – většinou si tohoto zrychlení můžete nejlépe všimnout u dlouhých slov a vět.
  • Opakování a vynechávání slabik – souvisí se zrychleným tempem řeči.
  • Poruchy artikulace – v souvislosti s rychlou řečí může člověk s breptavostí vyslovit hlásku nesprávně, ale v některých situacích také správně.
  • Narušení dýchání – v řeči jsou přítomny časté vdechy, je narušen správný dechový rytmus.
  • Hlasové poruchy – poruchy hlasu mohou vzniknout při nesprávné koordinace dýchání a tvorby hlásek. Breptaví mohou mít například zastřený hlas.
  • Dysmúzie – jsou narušeny tzv. prozodické faktory, kam patří melodie řeči, rytmus řeči.
  • Zvláštnosti v neverbálním chování – breptaví lidé, často působí impulzivně, povrchně, roztržitě. Při komunikaci s lidmi často ztrácejí schopnost sebeovládání, mluví nahlas, ztrácí schopnost poslouchat druhé.
  • Projevy breptavosti v písemném projevu – u některých lidí se mohou obtíže projevovat nejen v mluvené řeči, ale také při psaní.

Logopedická péče

Znak

Breptavost

Koktavost

vznik poruchy

postupně

často náhle

dědičnost

častá

jen někdy

dominance

často narušená

někdy narušená

EEG

často abnormální

hraniční, nálezy zřídka

Lee-efekt

obvykle zhoršuje

obvykle zlepšuje

muzikálnost

obvykle dysmúzie

přiměřená

hlasité čtení neznámého textu

obvykle zlepšení

obvykle zhoršení

poruchy syntaxe

často

zřídka

napětí řečových orgánů

většinou chybí

často narůstají

postoj k vlastní řeči

bezstarostný

úzkostný

logofobie

chybí

často narůstá

orientace osobnosti

extrovert

introvert

strach z neobvyklých situací

nemá

má často

uvědomění si poruchy

zřídka

velmi výrazné

rozhovor s nadřízeným

zlepšení

zhoršení

rozhovor s cizími lidmi

obvykle zlepšení

obvykle zhoršení

koncentrace na svůj mluvní projev

zlepšení

zhoršení

gestikulace

často výrazná

obvykle utlumená

 

Při vyšetření musí logoped provést řádnou diagnostiku. Často se stává, že je breptavost zaměňována s koktavostí. Při vyšetření by měl být s pacientem proveden volný rozhovor, hlasité čtení jednoduchého i složitějšího textu, psaní delšího souvislého textu, opakování delších vět, zpěv a recitace básniček, vyšetření hudebních vloh (rytmus, zpěv), vyšetření motoriky. 

Člověk s diagnózou koktavosti si je touto poruchou vědom a vyhledává odborníky, kteří by mu mohli s jeho problémem pomoci. Oproti tomu lidé s breptavostí si svůj problém neuvědomují a pomoc nevyhledávají. Do odborné péče se často dostanou v případě, že se jedná o kombinaci obou vad. Na rozdíl od koktavých lidí mají breptaví tu výhodu, že je jejich okolí může na problém s řečí upozornit, aniž by se jejich mluvní projev zhoršil.

Terapie breptavosti

Hlavním cílem logopedické terapie breptavosti je:

  • Zlepšení plynulosti řeči
  • Navození správného tempa řeči, tak aby ho člověk mohl automaticky používat při spontánním projevu
  • Zvýšení soustředění, pozornosti
  • Rozvíjení rytmického cítění
  • Zlepšení čtení, psaní, vyjadřovacích schopností

U terapie breptavosti i koktavosti je velmi důležité odlišit, zda logoped pracuje s dítětem, adolescentem, či dospělým. U malých dětí je velmi důležitá spolupráce s rodinou, pedagogy v MŠ, nebo ZŠ. Pro dospívající a dospělé pacienty je velmi důležitá motivace a jejich osobní přístup k terapii. Úspěch terapie samozřejmě záleží i na osobnosti terapeuta (logopeda). 

Prognóza

Příznivá prognóza závisí na včasném zachycení poruchy a správné volbě terapeutického přístupu. Při pravidelném procvičování a dobré spolupráci s okolím bývají výsledky velmi dobré. Kritickým obdobím ve smyslu zhoršení poruchy může být puberta, období, ve kterém je mladý člověk vystaven větší emocionální zátěži.

Sluchová vada, byl to šok!

Klárka byla už od narození to nejhodnější miminko. Skoro neplakala, jen spinkala nebo se spokojeně usmívala. Proto …

Můj kamarád koktá

„V soso-v sobotu hrají f-f f klubu Jaři!“ Takto nás častuje informacemi Tomáš, náš kamarád, o kulturním dění …

Náš syn dlouho nemluvil

Můj syn Marek začal navštěvovat soukromou mateřskou školu. S mluvením na tom nebyl nijak valně, ale počítala jsem …