Jak probíhá terapie vývojové dysfázie?

Při terapii vývojové dysfázie je velmi důležité, aby se logoped nezaměřoval pouze na rozvoj řeči. Tento přístup je považován za hrubou chybu. Stejně tak jako je důležitý týmový přístup (spolupráce logopeda, psychologa, foniatra, neurologa, pedagogů v MŠ, ZŠ atd.), je také důležitý komplexní přístup k celkové terapii.

Celková terapie musí zahrnovat rozvíjení:

  • Hrubé a jemné motoriky
  • Grafomotoriky
  • Zrakového vnímání
  • Sluchového vnímání
  • Paměti a pozornosti
  • Myšlení
  • Orientace v čase a prostoru
  • Řeči

Vývoj dítěte s vývojovou dysfázií je velmi nerovnoměrný a u každého individuální. Rozvíjení jednotlivých schopností a dovedností je třeba cvičit celkově, nikoli izolovaně. A také je vždy potřeba vycházet z toho, co dítě umí nejlépe.

Rozvíjení hrubé a jemné motoriky

Je potřeba si uvědomit, že hrubá a jemná motorika jsou úzce provázány a pohyby velkých svalových skupin ovlivňují pohyby malých svalových skupin. Děti s vývojovou dysfázií mívají výrazné projevy právě v oblasti hrubé a jemné motoriky a také v oblasti neobratnosti mluvidel. Další časté a typické projevy bývají patrné v oblasti pozornosti a mohou být doprovázeny také poruchami chování. Celková neobratnost a nešikovnost se projevují ve všech činnostech a hrách, typických pro předškolní věk. Co tedy musí být rozvíjeno:

  • Výskok
  • Přeskok snožmo
  • Skoky na jedné a na druhé noze
  • Stoj na jedné a na druhé noze
  • Lezení na žebřinách
  • Chůze po rovné čáře
  • Chůze nebo běh mezi kužely (překážkami)
  • Chůze do schodů a ze schodů (dysfatikům dlouho trvá, než se naučí střídat nohy na schodech, nepřidržovat se zábradlí)
  • Jízdu na odrážedle, na koloběžce, na kole
  • Hod a chytání míče
  • Skládání kostek za sebou, na sebe do komínu
  • Navlékání korálků
  • Vkládání malých předmětů do krabičky (sirek do krabičky), apod.

Rozvíjení grafomotoriky (kresby)

Kresba je velmi důležitým prvkem, který terapii vývojové dysfázie provází. Všeobecně je kresba oblíbenou dětskou činností, ale u dysfatických dětí bývá činností problémovou. Tyto děti totiž kreslí nerady, někdy nekreslí vůbec. Velmi dlouho jsou kresby pouhými čmáranicemi, děti nevybarvují obrázky ani žádné nakreslit nedokážou. Při nácviku kresebných dovedností je potřeba:

  • Nácvik správného úchopu tužky (pastelky)
  • Uvolňovací cvičení prstů a ruky
  • Nacvičování tahů, jednotlivých prvků (kruhy, čáry, vlnovky, atd.) – obkreslování, obtahování (vždy je nutné předvádět přesný pracovní postup postupně po jednotlivých krocích).
  • Po nacvičování jednotlivých prvků tyto prvky spojujeme ( například kruh a čáry: sluníčko)
  • Využívání větší plochy – např. tabule, nejen papír nebo sešit
  • Nacvičovat kresebné dovednosti vleže, vsedě, ve stoje

Rozvíjení zrakového vnímání

Při terapii je nutné rozvíjet zrakové vnímání hned od počátku. Bylo by chybné domnívat se, že úkoly k rozvoji zrakového vnímání zvládnou pouze starší děti (předškoláci). Zrakové vnímání je nutno rozvíjet hned na začátku logopedické terapie (od tří let věku dítěte). V budoucnu je zralost zrakového vnímání důležitá pro výuku čtení a psaní. Při terapii si musíme uvědomit, že z hlediska vývoje nejdříve dozrává rozlišování detailu směrem nahoru – dolů, až poté vpravo – vlevo.

Při rozvoji zrakového vnímání se dítě učí:

  • Rozpoznávat běžné obrázky v knížkách, časopisech atd.
  • Nejdříve se děti učí rozpoznávání trojrozměrných předmětů (stavebnice, kostky různého tvaru atd.), poté dvojrozměrné tvary (základní geometrické tvary).
  • Barvy: dysfatické děti často barvy dlouho neumí, proto je dobré nejdříve děti učí barvy s přirovnáním (jako tráva – zelená, jako sluníčko – žlutá), až dítě zvládne pojmenování barev s přirovnáním, následně začíná barvy pojmenovávat i bez něj. Dále musí umět barvy poznat pasivně (ukaž zelenou jako tráva, nebo jen zelenou) a přiřazovat stejné barvy k sobě.
  • Nácvik rozlišování figury a pozadí: nejdříve dítě hledá zřetelný obrázek v pozadí, postupně se úkoly ztěžují. (Dítě hledá např. chyby na dvou stejných obrázcích, hledá stejné prvky na obrázku atd.)

K rozvoji zrakového vnímání doporučujeme využívat například úkoly z dětských časopisů nebo pracovní sešity, které jsou k dostání ve všech knihkupectvích.

Rozvíjení sluchového vnímání

Děti s vývojovou dysfázií mají obtíže s vnímáním sluchových podnětů a jejich zpracováním. Hrubou chybou je nácvik výslovnosti jednotlivých hlásek. Výslovnost se ve většině případů upraví postupem času spontánně.

Při rozvoji sluchového vnímání cvičíme:

  • Zda dítě slyší zvuky nebo slova stejně a různě znějící (pní – pní, pní – pne, toto – tete, kolo – kolo atd.).
  • Dítě se učí rozlišovat slova, která podobně znějí, ale každé z nich má jiný význam (pere – bere, mává –dává, kost-most atd.). Tomuto se říká fonematický sluch – jeho vyšetření provádí klinický logoped pomocí speciálního nenáročného testu.
  • Dítě v předškolním věku by mělo postupně zvládnout určit první slabiku ve slově, pak první a poslední hlásku ve slově, dále se učí skládat a rozkládat slova na slabiky, a nakonec na jednotlivé hlásky (správné zvládnutí je důležité pro správné čtení a psaní).

Rozvíjení paměti a pozornosti, myšlení

Nejvýraznějším projevem je porucha krátkodobé verbální paměti. Ta se projevuje tím, že dítě slova výrazně komolí, výslovnost hlásek je nekonstantní (dítě někdy vysloví např. slovo vajíčko – hajíko, ajík, vako, to znamená že podoba slova se mění), řeč je pak obtížně srozumitelná, slova jsou zkomolená. Kromě toho si děti nedokáží zapamatovat říkanky, písničky, početní řadu atd.

Nacvičujeme:

  • opakování slov – dvouslabičných, trojslabičných, slova vytleskáváme, vyťukáváme apod.
  • opakování vět – začínáme jednoduchými krátkými větami, postupně přidáváme slova (důležité je dodržet počet slov ve větě a správný slovosled)
  • písničky, říkanky (můžeme doprovázet pohybem)
  • kresbu jednoduchého obrázku zpaměti (sněhulák, sluníčko, dům, kytka - jednotlivé tahy za sebou)
  • jednoduché pohybové hry
  • pozornost – měníme činnosti velmi často (ze začátku např. po dvou minutách – např. kreslíme, pak skládáme kostky, pak popisujeme obrázky v knížce), po čase intervaly prodlužujeme
  • nejdříve by dítě nemělo být v činnostech ničím rušeno, postupně zavádíme mírné rušivé podněty, navzdory kterým by dítě mělo zvládnout udržet pozornost

Rozvíjení orientace v čase a prostoru

Rozvíjíme:

  • orientaci na těle (oči, uši, nos, loket, koleno, prsty atd.)
  • pravolevá orientace
  • časové vztahy – ráno, večer, dopoledne, odpoledne, snídaně, oběd, večeře, včera, dnes, zítra (předškoláci by měli zvládnout dny v týdnu, roční období)
  • vztahy mezi rodinnými příslušníky (jména rodičů, sourozenců), vztahy – teta, strýc, bratranec, sestřenice atd.

Rozvíjení řeči

  • rozvoj slovní zásoby
  • rozvoj tvorby vět podle obrázků
  • nácvik říkanek, písniček
  • popis obrázků v knížce – podstatná jména, slovesa (co to je?, co dělá?, k čemu to je?, atd.)
  • rozvoj rozumění řeči (ukaž kde dětí hází míč, kde běhá pejsek, co je vedle pejska, co je na nebi, atd.)
  • skládání dějových obrázků, vyprávění podle obrázků
  • vyprávění příběhů, pohádek podle obrázků, bez obrázků
  • podporujeme dítě v aktivní komunikaci s vrstevníky i dospělými, chválíme dítě za každý pokus o komunikaci